Návěstidla v provedení C (analogová) jsou s rezistorovou deskou v patici, šestipinový konektor.

Oddílové návěstidlo je návěstidlo, které ohraničuje a kryje prostorové oddíly na širé trati. Na frekventovanějších tratích je nutné, aby se na traťové úseky mezi sousedními stanicemi vešlo několik vlaků jedoucích stejným směrem. Z tohoto důvodu je trať rozdělena na oddíly. U starších tratí stojí mezi traťovými oddíly hradla, hradlo obsluhuje pracovník, který telefonem zjišťuje, jestli je jeho oddíl volný, a podle toho nastavuje návěstidla. Tato návěstidla jsou hlavní návěstidla s červenobílým stožárem, značená jako vjezdová, a před každým stojí samostatná předvěst. Zdokonalením tohoto způsobu řízení je tzv. autoblok. Autoblok je zařízení, které pomocí kolejových kontaktů registruje průjezd vlaku a podle toho automaticky nastavuje návěstidla. Ta jsou značena jako oddílová s bílým nebo stříbřitě šedým stožárem, a každé slouží jako předvěst následujícího. Poslední oddílové návěstidlo v traťovém úseku je předvěstí vjezdového návěstidla 
stanice a je označeno terčíkem (bílá čtvercová tabulka s černým kruhem a černou tečkou uprostřed) Na dvojkolejných tratích je pravidlem že se jezdí po pravé koleji ve směru jízdy. Oddílová návěstidla jsou proto umístěna vpravo. Je však možné za určitých podmínek jet i po levé koleji. Pro tento případ jsou návěstidla umístěna vlevo (včetně vjezdového před stanicí). Proto je možné postavit tzv. oboustranná návěstidla, tedy návěstidlo s jedním stožárem a se dvěmi, k sobě “zády” otočenými, deskami s návěstními znaky. Takové návěstidlo má objednávací kód složený např. TT-360/360P

Světelná návěstidla se ve skutečném provozu používají i různě tvarovaná nebo zmenšená. Většinou tomu tak bývá z prostorových důvodů (na nástupištích, v obloucích tratě apod.) Takto upravená návěstidla lze rovněž vyrobit. Zde je několik variant.