Leptaná stavebnice dálkového autobusu Škoda 706 RTO LUX ve speciální úpravě pro výstavu Expo 58. včetně obtisků a interiéru. Stavebnice obsahuje vše potřebné – lept karosérie, lept rámu, kola řešená vrstvením leptaných a kartonových dílů, interiér řezaný laserem do kartonu a obtisky. Součástí kompletní zasklení celého autobusu – přesně řezané boční fólie a čelní tvarovaná skla. Pro použití předního zasklení bez úpravy doporučujeme odstranit nadokenní výztuhu nad předním oknem, nebo naopak rozdělení čelního zasklení na dvě části a aplikovat samostatně. Obtisky obsahují kompletní obtiskové pruhy včetně všech potřebných nápisů na celý autobus. Součástí také poklice na kola a střešní nízká galerie. Tedy vše pro ztvárnění skutečné předlohy.

Jednalo se o speciální luxusní verzi dálkové varianty LUX s komfortním vnitřním vybavením, prosklením i nad prostorem řidiče a jinak řešenými blinkry jako prezentační autobus na výstavu Expo 58 v Bruselu, odtud pochází přezdívka “bruselák”. Na střeše je umístěna anténa pro příjem televizního signálu a nízká verze ohrádky na zavazadla. V zadní části autobusu se nachází šatna a kuchyňka. To vše je znázorněno i ve stavebnici.

Autobusy RTO byly nástupci řady RO a předchůdci řady Š11. Vyráběny byly v Československu mezi roky 1958 a 1972, v Polském Jelczi jako licenční výroba ještě déle. Od novějších autobusů se autobusy liší především polosamonosnou karosérií, kdy je motor umístěn na hlavní rámu v přední části vozidla (schován v krytu vedle řidiče). Díky této konstrukci byly autobusy vhodné také k tahání osobních přívěsů a pro přestavby na různé přepravníky, stěhovací speciály atd. Autobusy RTO patřily neodmyslitelně k autobusové dopravě v Československu, Polsku ale i dalších zemích.

Stavebnice je kvůli tvarům skutečné předlohy oproti novějším autobusům Karosa řady 700 složitější na sestavení a není tak vhodná pro úplné začátečníky. Kdo však sestavil stavebnici Š11, jistě si poradí i s touto stavebnicí. Ač se to nemusí na první pohled zdát, počtem ohybů je stavebnice dokonce jednodušší než Š11, pouze je třeba naohýbat hlavní díly pečlivě do správných plynulých tvarů, případně dotmelit a přebrousit. Na čelech nejsou záměrně žádné díly, které by bránily plynulému přetmelení a přebroušení a dosazují se až později – např. světla nebo čelní maska.

Je nutné pečlivě naohýbat celý díl skříně dle fotodokumentace, poté zpevnit připájením příček na čelech, a poté připájet pečlivě naohýbaná čela, která netvoří nosnou část skříně. Leptaná kola vyžadují chvíli na jejich sestavení, ale toto řešení umožnilo omezit počet subdodavatelů, kvůli kterým by vznikaly problémy s dostupností celých stavebnic. Protože je většina kol skryta v podbězích, výsledný efekt je přesto velmi dobrý.

Použití: Autobus je vhodné pájet. Interiér je po oddělení dílů z rámečku (u větších dílů občas nutné projet drážku nožíkem nebo prostříhnout nůžkami, pokud není řez na 100 % skrz) nejlepší lepit disperzním lepidlem (Herkules) nebo řídkým vteřinovým lepidlem. Obtisky jsou řešeny tiskem na čirý obtiskový papír, potřebují tedy pod sebou vždy světlý (nejlépe bílý) podklad a je nutné je vždy obstříhnout dle požadovaného tvaru (popisky nemají samostatný lak). Pouze obtiskové pruhy obsahují malý aršík tisknutý na bílý podklad, zde je naopak nutno obstříhnout přesně požadovaný tvar výsledného obtisku. Před započetím stavby je vhodné si přečíst články popisující stavbu včetně vypsaných tipů, triků a rad.

Materiál: Tvrdá mosaz 0.3 mm.