Výstavba vlastního kolejiště - rok 2010

24.12.2010: Zapojení a oživení ovládání Srnčí Hory již Tomáš dokončil, takže velký kus práce je zase za námi. Nyní tedy ovládáme přes PC stavění vlakových a posunových cest, máme indikováno obsazení kolejových úseků. Na tomto krajním dílu jsem teď dokončil všechny tratě. tedy výjezd po spirále a kus trati směr Srnčí Hora, stočení dvoukolejky a horní, nejvyšší trať , která povede ze Srnčí hory na případné další U pokračování kolejiště.

4.11.2010: Na Srnčí Hoře pokračuje přepojování kolejových úseků na nové vodiče o větším průřezu a dle nového dělení na úseky. Tomáš k tomu přistupuje opravdu zodpovědně a je škoda, že ho nemůžete vidět, jak pečlivě vrtá ze spodní strany přístupové otvory. K tomu si vytvořil vlastní technologii, kdy nejdříve vedle kolejnice zhora provrtá mini dírku, podle ní zespodu vyvrtá 3 m vrtákem díru až pod kolejnici a poté větším vrtákem udělá jakýsi trychtýř, aby bylo možno v této malé dírce provést pájení na kolejinici. No věda! Já mezitím s pomocí lepidla Styropal a kolejového lože Styrostone pokládám dvoukolejnou trať. Zde již ve viditelném úseku používám toto lože a brunýrované kolejnice.

9.10.2010: Na žádost kolegy Snowwolfa jeden detail dělení úseků na zhlaví ve skrytém nádraží.

1.10.2010: Dokončeno zapojení a naprogramování dekodérů výhybek na Srnčí hoře. Je rovněž namontován veškerý hardware na detekci obsazení kolejí. Bohužel bude nutno před jeho zapojením provést i změny umístění hranic izolovaných úseků, protože původní dělení vhodné pro analogový provoz a tedy orientované na to, jak odpojit či připojit jednotlivé koleje od napájení, není pro detekci obsazení vhodné. Musíme prostě hranice umístit k námezníkům, tak aby vozidlo, které zasahuje do průjezdného profilu jiné koleje již obsazovalo zhlaví. To je samozřejmě u hotové stanice problém, ale pomocí frézy Dremel s ohebným adaptérem a tenkým řezacím kotučkem to snad zvládneme. Samozřejmě nebudeme moci osadit izolované spojky, takže bude nutno mezerku zakápnout pryskyřicí.

Pokračuje i montáž překližkových kolejových plání na dílu se spirálou, který je nyní z tohoto důvodu odmontován ze sestavy kolejiště a díky tomu je mnohem lepší přístup ze všech stran. Tady už začíná kolejiště nabírat na plastičnosti.

28.07.2010: Kromě výpočtů dalšího svislého žebra došlo dnes k zásadnímu průlomu. Tomáš sejmul ze stanice Srnčí hora vše, co nedrží, otočil ji o 90 stupňů do pracovní pozice a demontoval veškerou analogovou kabeláž. Poté zapojil prvních šest elmag. přestavníků vlastní výroby, které zde máme použity na dekodér výhybek LS 150 Lenz (zde v naší nabídce). Zapojení funguje dobře, takže budeme pokračovat. Což o to, nejhorší bude předělat dělení kolejí kvůli detekci obsazení. Každopádně, když vezmeme, že prázdniny nejsou zrovna modelářským časem, tak se celkem daří pokračovat a až se podzim zeptá, budeme mít na co navazovat.

26.7.2010: Dokončeno kompletní zapojení skrytého nádraží, dolaďuje se ovládání, popisuje se, svorkují se kabelové svazky. Pokračuje se na výrobě žeber, řešíme teď první přechod mezi díly. Na žebru již můžete vidět pláně jednotlivých tratí. Úplně vpravo dvojkolejka viditelná, vlevo, nejnižší otvo,r dvojkolejka a její skryté nádraží, nad ním trať ze Srnčí Hory na spirálu a dále na Skryté nádraží spodní a úplně nahoře trať ze Srnčí hory do budoucí stanice Krahulčí, která se bude nacházet na dalších, ještě nevyrobených rámech. Čili dvoukolejná elektrifikovaná trať, která bude jakýmsi vedlejším námětem kolejiště, bude v další výškové úrovni nad Skrytým nádražím spodním. Na žebru na snímku se stočí směrovým obloukem o poloměru 396 mm do tunelu a dále bude pokračovat skrytě a vyvoří podlouhlé skryté nádraží - falešnou dvoukolejku - ovál.

05.6.2010: Probíhá velmi podstatná i když ne tolik viditelná změna - kolejiště začínáme ovládat pomocí digitálního systému Lenz a přes Li-USB rozhraní a program Model JOP z počítače. Zatím máme vykresleno a víceméně dokončeno ovládání Skrytého nádraží spodního. Funguje nám detekce obsazení všech kolejí, stavění a zabezpečení vlakových cest na pravém zhlaví (na levém teprve probíhá montáž přestavníků). Díky českému původu programu a jeho inspiraci skutečnou železnicí seznamování s ním postupuje poměrně hladce. Už teď vidíme, že naše rozhodnutí v tomto směru bylo velmi správné - žádné pulty se spoustou tlačítek a upadávajících drátků, do nich vedoucí kabeláž, vymýšlení způsobu mezistaničního provozu, kilogramy relátek.....

Současně pokračují práce na rozvodu silové sběrnice po celém kolejišti, svazování vodičů, popis svorkovnic a jednotlivých přístrojů, tak aby bylo vše jasné a označené. Vybrali jsme si cestu popisu přímo u jednotlivých prvků, protože tím zrychlíme tvorbu i použití a neriskujeme, že se popisové listy někam založí. Je zde také detail propojení silové sběrnice mezi jednotlivými díly kolejiště. Už nám ji zbývá dotáhnout jen na poslední díl.

Zde jsou snímky montáže přestvníků na levém zhlaví a detail výstupu datové sítě X-pressnet, která slouží k napojení rozhraní Li-USB pro PC (zezadu) a ručních ovladačů digitálního systému.

15.5.2010: Zde jsem zachytil důležitý mezník stavby kolejiště - zahájení práce na svislých žebrech. Z toho mám asi největší strach. Sladění 5 traťových úseků, které různě klesají a stoupají do jednoho dílu, který je v určeném bodě musí podepřít.... No držte nám palce. Na spodním snímku je zachyceno lepení příložné opory pro první, ještě ne tak široké žebrové desky.

12.5.2010: Takže co se nám za měsíc podařilo udělat? Shrnu-li to obecně, tak stále značným tempem pokračuje zapojování el. instalace skrytého nádraží. Tomáš pracuje na rozvodu sběrnice, montáži detektorů obsazení a pomocných rozvodech mezi jednotlivými díly kolejiště. Já po dokončení montáže spirály a koleje ze skryté stanice do ní jsem se zcela realizoval v tvorbě propojek jednotlivých kolejinic. Toto provádíme na radu kolegy Schmidta a cílem je absolutní spolehlivost skrytých úseků.

Zde je vidět úsek trati ze skryté stanice na spirálu, po které vystoupá až do úrovně stanice Srnčí Hora.

Tady je vidět propojení silové sběrnice mezi jednotlivými díly.

Detail zapojení dekodérů pro výhybky s paměťovým drátkem.

12.4.2010: Na mě potom bylo provést menší rekonstrukci obou zhlaví, protože jsem samozřejmě špatně umístil izolační úseky pro kontrolu obsazení koleje. Na levém zhlaví jsem musel vymyslet poněkud netradiční postup, protože izolovaný úsek vycházel těsně k dělení dílů a zde nelze použít izolační spojky k modulové koleji. Proto jsem musel nařezat ve čtyřech případech kolej a odizolovat to takto. U prvních dvou kolejí jsem ponechal moc krátký kousek kolejnice a tato měla příliš velkou vůli a snahu se uvolňovat. Proto jsem nasadil epoxidovou pryskyřici (dar přítele Henkela) a zdá se, že je to ono. Na dalších dvou jsem byl již moudřejší a dělení posunul o jednu přídržnici dál, což se ukázalo jako dostatečné. O pájení voidče na tyto kousky koleje se nebudu rozepisovat, stejně bych ty nervy nebyl schopen popsat...

První případ - dvě přídržnice nestačí. Ještě před aplikací daru přítele Henkela.

11.4.2010: V režii Tomáše Čudrnáka pokračuje zapojování detektorů obsazení koleje, montáž silové sběrnice (viz snímek níže, v ní vedou všechny společné napětí a na každém dílu je svorkovnice, odkud jsou rozváděna) a protože nám přibylo do zhlaví i další výhybka k zapojení smyčky, tak provedl i montáž jejího přestavníku. Ale nejsme na to sami, máme zdatné pomocníky- syna Aleška, který se díky odizolovávacím kleštím Knipex zcela ponořil do přípravy vodičů, tak využíváme i příležitostné návštěvy, na snímku kamarád David. Rovněž na radu zkušeného kolegy jsme zahájili propojování kolejnic v místech spojek ve skryté části pomocí kousku lankového vodiče. Jedině tak lze zajistit 100% spolehlivé kolejiště na dlouhá léta.

Detail namontovaných přestavníků s paměťovým drátkem.

10.4.2010: V uplynulém období jsme usilovně pracovali hlavně na úpravě smyčky -tedy změně jejího zapojení do zhlaví. Na radu p. Schmidta jsme upustili od zapojení obou konců smyčky do výhybky na levém zhlaví. Naopak jsme přidali jednu kolej a nyní se do smyčky vjede na levém a vlak se vrátí na pravém zhlaví. Mám záměr organizovat provoz tak, že vlaky budou přijíždět do nádraž, kde se odstaví, předjedou atd. a poté budou odjíždět na smyčku, kde se budou řadit a odkud budou odjíždět přes pravé zhlaví ze skrytého nádraží na trať. Původní zaústění smyčky jsme využili jako kusou, odstavnou kolej pro odstavování motorových vozů, lokomotiv atd., tak aby nemusely zbytečně blokovat 1,2 m dlouhý úsek koleje skryté stanice.

20.2.2010: Byla dokončena pokládka kolejí na smyčce (nejmenší poloměr R 353), pokračuje nátěr vodorovných ploch bezbarvým lakem pro lepší údržbu (prach). Máme 12-ti žilový kabel pro silovou rozvodnici , která poěží pod celým kolejištěm a na každém dílu bude svorkovnice, služící k rozvedení jednotlivých typů napětí. dále již máme i kroucenou datovou sběrnici zpětného hlášení DCC R,S, která bude rovněž rozvedena po celém kolejišti. Důlěžité je vše dobře zapsat a označit, což nechceme podcenit. Na druhém snímku je vidět jakási "centrála" zpětného hlášení obsazenosti jednotlivých kolejí (každá kolej je dále dělena na dva úseky o cca 1,2 m). Používáme detektory obsazení Lenz LB 100 a z nich se signál sveden do dvou kodérů DCC Lenz LR 101. odtud bude signál veden výše uvedebou sběrnicí zpětného hlášení do centrály DCC Lenz LZV 100.

1.2.2010: Tomáš pracuje usilovně na zapojení zatím volně visících vodičů od jednotlivých kolejnic do svorkovnic pod kolejitěm a na předmontáži detektorů obsazení úseků LB 101 od Lenze a spínacích dekodérů výhybek od LDT. Máme již 12-ti žilový kabel ze kterého budeme dělat rozvodnou sběrnici procházející celým kolejištěm, rovněž uže jsou doam konektory, kterými se tato sběrnice bude propojovat mezi jedmotlivými díly kolejiště. Vždy na každém dílu bude procházet přes svorkovnici, odkud se budou jedmotlivá napětí rozvádět po tomto dílu. Ve sběrnici bude DCC signál (J,K), napětí 16 V pro příslušenství, sběrnice zpětného hlášení DCC, napětí 5V pro výhybkové přestavníky a hlavně také rezerva vodičů pro další použití. Toto všem čtenářům velmi doporučuji.

No a v mojí doméně, tedy pokládce kolejí pokračuje příprava podkladu pro koleje vratné smyčky, kterou pokračuje východní zhlaví skrytého nádraží. Využívám toho k tomu, abych se zdokonalil v práci s přímočarou pilkou a s papírovými šablonami, pomocí kterých slaďuji koleje a dřevěný podklad.

17.1.2010: Druhé zhlaví skrytého nádraží je dokončeno. Zbývá namontovat přestavníky. Spínací dekodéry jsme již naprogramovali, takže poté dojde i na ně. Poslední výhybka ve směru pohledu je již příprava na vratnou smyčku. Na ni teď řežu překližku, tak abychom mohli co nejdříve položit koleje. Smyčkový modul již také máme, takže nic nebrání v cestě zprovoznění skryté stanice, tedy kromě množství zapojování (propojení dílů kolejiště konektory, detektory obsazení, přestavníky a jejich dekodéry) Zase nám díky digitálu odpadá starost s řídícím panelem.

7.1.2010: pokračuje pokládka kolejí ve skrytém nádraží. Při zpracování přechodu mezi dílem 2 a 3 jsem radši provedl vytrhání již hotových kolejí a jejich zkrácení o cca 4 mm, tak aby necházelo k zachytávání čel kolejnic při demontáži. To víte, že se nechtělo, ale zvláště u skrytých úseků platí "dvakrát měř, jednou řež, přemýšlej, pohraj si s tím" na druhou. Máme již připraveny digitální komponenty Lenz k detekci obsazení kolejí v tomto nádraží a dekodéry pro spínání paměťových přestavníků. Promýšlíme montáž a drátování. I když ho zdalůeka nebude tolik jako na analogu, přece jen těch drátů pár bude.

Zde vidíte, že nejdříve nebyly všechny spojky kolejí (mimochodem zkrácené bruskou na 9 mm) stejně daleko od okraje/lomu dílu. (obch. sdělení: spojky i modulové posuvné koleje máme skladem v naší prodejně)

Zde jsou připraveny detektory obsazení kolejí Lenz.

Pozn. red.: chybějící obrázky budou doplněny, omlouváme se.

Nákupní košík

Poradenství:

Prodejna a doručovací adresa:

Provozovatel:

Výstavba vlastního kolejiště - rok 2010

Informace

Zákaznický servis

Doplňky

Můj účet