Remíza pro mot. vozy "Cukmantl", ČSD, bobrovka, TT, KB model 4051BB

Snad nám, vážení přátelé modeláři, protentokrát odpustíte, že předkládaný model je z kategorie „what-if“ - provedení, které držíte v ruce, nebylo v této podobě realizováno, i když se k němu v drážním archívu dochovala projektová dokumentace.

Místní dráha Mikulovice – Cukmantl (dnes Zlaté Hory), 10 km dlouhá odbočka z ramzovské dráhy, tj. trati Hanušovice - Glucholazy (tehdy ovšem Ziegenhals v pruském Slezsku),  byla uvedena do provozu v  říjnu roku 1896 zásluhou zájemců z řad místních podnikatelů a samospráv s podporou Slezské země. V květnu 1929 se ramzovská dráha Olomouc – Šumperk – Mikulovice stala prvním traťovým úsekem v obvodu bývalého ŘSD Olomouc, kde začal pravidelný provoz motorových rychlíků. Motorové vozy nocovaly v Cukmantlu (odkud/kam najížděly do/z Mikulovic  jako jeden pár osobních vlaků) zpočátku pod širým nebem. Teprve až v lednu 1930 pro ně byla ve stanici dokončena nová remíza. Původně to měly být remízy dvě, ta, jejíž model vám dnes předkládáme, měla sloužit motorovým vozům, zatímco kratší objekt „na tři okna“ měl sloužit parní lokomotivě.  Nakonec však bylo rozhodnuto, že se oba objekty postaví „zády k sobě“ na délku devíti okenních os, s přepážkou uvnitř a vraty v obou štítových stěnách. A tak se i stalo. Budova, v poslední době už značně zchátralá a s propadlým krovem,  dlouhá léta sloužila lokomotivám a motorovým vozům ze služeben Olomouc, Šumperk, Hanušovice a Dolní Lipová (později Lipová Lázně) a byla zbořena až v listopadu 2015. Její architektura byla typická pro drážní pozemní stavby ČSD z období I. republiky a objekty v podobném stylu, s hranatými okenními otvory a neomítnutými cihelnými pilíři ve stěnách,  byly vybudovány všude tam, kde si to nové dopravní poměry po rozpadu rakousko-uherské monarchie vyžádaly. (Příkladem ze 20. let může být např. remíza pro nocování parních lokomotiv v nově vzniklé pohraniční stanici Slavonice.)  Pokud jde o barevné provedení, pilíře z režných cihel byly červené, omítnuté zděné výplně mezi pilíři tmavě okrové, dřevěná vrata tmavě hnědá, střecha z azbestocementových šablon šedá. Drsné jesenické počasí pochopitelně stavbu nijak nešetřilo, takže barvy postupně dostávaly patinu směrem ke tmavším odstínům a na střeše se dobře dařilo ostrůvkům mechu.

Přijímací budova ve stanici Cukmantl byla vybudována (podobně jako v blízkých stanicích Vápenná, Žulová, Velká Kraš, Vidnava a Javorník ve Slezsku) podle normálie 253/H, kterou máme také v nabídce, krátké dřevěné skladiště „na jedna vrata“ podle normálie 24/H.

Olomoucké motorové vozy od rychlíků zajížděly do Cukmantlu až do r. 1938,  vystřídaly se na nich vozy M 132.0, M 131.0, M 251.0, M 232.2  a M 242.0.  Pro místní výkony měla výtopna Dolní Lipová do roku 1949 vůz M 130.197, pak ho vystřídaly vozy M 131.1 a M 152.0/810, zároveň sem zajížděly olomoucké a šumperské motory M 262.0,1/830, 831. Také sbírka parních lokomotiv, které lokálku postupně obsluhovaly, byla pestrá: 310.0, 354.0, 414.0, 354.1, 623.0, 365.4, 534.0, 534.03, v motorové trakci sem zajížděly T 478.1,2/751, 752. Frevence nákladní dopravy z dob největší slávy podniku Rudné doly však už dávno pominula a dnešní jeden pár manipulačních vlaků s dřívím každý pracovní den obsluhují lokomotivy 742, zatímco v osobní dopravě zde jezdí obligátní sólo orchestriony řady 810 na 4 párech osobních vlaků už jen o víkendech.

Přenesme se tedy do dob, kdy železnice prožívala svá nejlepší léta a kdy se modernizace prostřednictvím technického pokroku zdála být lékem na většinu neduhů společnosti. Přenesme se do dob, kdy pracovat na železnici bylo ctí i potěšením a kdy špičkoví inženýři, schopní vedoucí i řadoví úředníci a poctiví dělníci i další provozní pracovníci na všech stupních odváděli svůj díl práce ve prospěch mladé československé republiky.  A pokusme se aspoň v malém na našich modelech oživit tu atmosféru, kdy se svět zdál být ještě v pořádku…

Návod: http://www.kb-model.eu/fotky12928/fotov/12928_251__ps_250LAS-X051-Remiza-Cukmantl-CZ.pdf

Napsat recenzi