Malá přestavbová sada pro úpravu stavebnice LPH na správný vůz Be (dříve Ce) tak, aby bočnice odpovídala skutečné předloze. Výroba 1925-1937 v různých vagónkách. Vůz má správně rozmístěná okna včetně rozdílné šířky pro WC a ostatní okna. Tím se také nejvíce pohledově liší od původní stavebnice LPH, kde je bočnice vhodná hlavně pro vozy Bi (s plošinkami).
Vozy byly (stejně jako další vozy podobné konstrukce) v provozu ještě na konci 60. letech např. v okolí Prahy (Posázavský pacifik). Skvěle se tak hodí do období začínající motorové trakce na lokálkové osobní vlaky, kde tyto vozy dosluhovaly. Vozy mají znázorněné náporové větráky LP, které vozy dostávaly až během provozu.
Tyto vozy byly hlavními vozy na Posázavském pacifiku po nahrazení patrových jednotek Bp dřeváky a skončily až v roce 1979 nebo 1980 s dvanáctimístnými čísly. Některé vozy nebo celé soupravy však již byly s rekonstruovanou skříní s novým oplechováním.
Bočnice je vyrobena z lakovaného kartonu, který je velmi pevný a tuhý. Po slepení bočnice ze 2 vrstev se bočnice nijak neprohýbá. K původní plastikové stavebnici jí přilepte vteřinovým lepidlem. Rámy oken jsou samostatný díl a lepí se nabarvené až po povrchové úpravě vozu. Zasklení si každý modelář vyrobí z čiré fólie podlepením rámů zboku. Hloubka rámu okna pod hranou bočnice je 0.5 mm a hloubka rámů oken je 0.3 mm. Nijak výrazně se neliší od původní LPH stavebnice. Přepracované byly spoje plechů, které jsou jemně provedeny oproti původní plastikové stavebnici, kde byly naznačeny velmi silnými pásky.
Obtisky obsahují žluté popisy pro období 1950 – 1968 (epocha III). Poslední vozy se možná dočkaly přečíslování na UIC číslo na konci 60. let, toto přeznačení ale zřejmě proběhlo jen administrativně a vozy již na skříň nové číslo neobdržely, dojezdily tak se starým označením.
V každé obtiskové sadě je na výběr několik kombinací čísla vozu a provozovaného období – 1 číslo před a 2 čísla po přečíslování vozů v 2. polovině 50. let. Individuální čísla můžeme upravit, pokud dodáte podklady (číslo vozu + období provozu).
Zdroj náčrtku: Jindra,Frolík – Osobní vozy ČSD 1967
Použití: Z původní stavebnice se nepoužije bočnice a nahradí se bočnicí z této sady. Zbytek stavebnice se může použít beze změn, nejlépe doplnit ještě leptanou sadou. Bočnici slepte libovolným lepidlem (disperzní, vteřinové, polyuretanové) k sobě i k vozu. Poté přilepte nadokenní větráky. Díl s rámy oken nabarvěte odděleně a vlepte až po nástřiku vozu zelenou. Zasklete fólií zevnitř vozu.